Záhadné zmizení Naděždy Jechumtálové - Chvatěruby
Následující text je pouze úvahou a teorií autora, který se dlouhodobě zabývá badatelskou činností v oblasti starých a policií dosud neobjasněných případů zmizení nebo vražd osob. Teorie je vytvářena na základě analýzy přirozeného chování osob v daném místě nebo situaci. teorie nevychází z žádných důkazů a má za účel nastínit situaci ke které mohlo dojít a případně připomenout svědkům, že viděli v danou dobu něco důležitého, aniž by si to sami uvědomovali. Základem teorie jsou však informace uvolněné vyšetřovacími orgány policie, informacemi z tisku nebo vlastním pátráním.
Záhadné zmizení Naděždy Jechumtálové - Chvatěruby
Z veřejných zdrojů informací bylo zjištěno, že Naděžda Jechumtálová vystoupila v úterý 13.12.1994 v 6:12 hodin z osobního vlaku z Neratovic na železniční stanici Chvatěruby a vydala se pěšky podél železniční vlečky směrem k průmyslové zóně a seřaďovacímu nádraží. Bylo jí v tu dobu 22 let šla tím směrem do práce.
Fakta hovoří o tom, že ve stejný moment vystoupily spolu s ní 4 osoby z nichž jeden muž byl soudně trestaný za přepadení. Policie prověřovala jeho alibi a byl shledán mimo podezření.
Dalším fakt je, že Naděžda byla v dětství sexuálně zneužita mužem, kterému se nepodařilo čin prokázat. I tento muž byl prověřen a lze tvrdit, že on nemá se zmizením nic společného.
Mladá žena tedy prokazatelně odešla po cestě kolem kolejí železniční vlečky směrem k seřaďovacímu nádraží. Tato cesta, kterou měla urazit vede ve své podstatě lesem protnutým železniční tratí. Dle fotografie uveřejněné na webu Alef Investigation autora Petra Drbohlava https://alef-investigation.cz/2024/04/14/nadezda-jechumtalova/ je zřejmé, že tento úsek je lemován náletovým porostem a není možné aby člověk jdoucí po pěšině byl spatřen někým z průmyslové zóny kolem ulice u Dýhárny. Pěšina vedoucí od nádraží v Chvatěrubech až do prvního přechodu kolejí v průmyslové zóně je dlouhá 280m a s téměř 100% jistotou právě v tomto úseku Naděžda Jechumtálová zmizela.
S použitím aplikace mapy.cz jsem zjistil, že trať obsahuje dvě mírné zákruty z pohledu nádraží mírně levotočivou na kterou navazuje mírně pravotočivá. Úsek lze takto rozdělit na přibližné poloviny po zhruba 140m. Samozřejmě nevíme jaká byla situace ohledně porostu v roce 1994, ale vzhledem k typu dřevin lze předpokládat, že velmi podobná jako dnes. Tedy viditelnost z nádraží velmi špatná do první poloviny úseku a naprosto nulová do úseku druhého.
Pokud budeme uvažovat jako potenciální pachatel, který hodlá zatáhnout svou oběť do přilehlého porostu, pak je vysoce pravděpodobné, že si vybere místo zhruba v polovině trasy v začátku pravotočivé zatáčky, kam není vidět ani z jedné strany pěšiny.
Z tohoto úseku, ale není prakticky možné unesenou mladou ženu dopravit na jiné místo. Na začátku i konci pěšiny je pro potenciálního únosce téměř jistý střet s nějakým svědkem, po pravé straně ve směru chůze je les ohraničen dvojkolejnou železniční tratí bez možnosti přejezdu vozidlem. Dále je jen pole. Geografická poloha tohoto místa naprosto vylučuje se 100% jistotou příjezd jakýmkoliv běžným dopravním prostředkem. Lze se tedy domnívat, že Naděžda Jechumtálová nebyla z tohoto místa unesena, ale na tomto místě zavražděna neznámým pachatelem.
Po vraždě musel samozřejmě pachatel velmi rychle tělo ukrýt, protože již druhý den byl celý prostor prohledáván policií a to včetně vrtulníku a s pomoci policejních psů. Vše bez výsledku. Souhlasím zde s konstatováním badatele Petra Drbohlava, že v tak krátké době, je téměř nemožné ukrýt tělo v porostu aby ho policejní jednotky nenašly.
Krátce po jejím zmizení údajně zvonil telefon u její babičky a ta poznala podle hlasu Naděždu. Po velmi krátké době byl však hovor přerušen.
Můj první názor byl, že se žena stala terčem násilníka a po cestě do práce byla zatažena do lesního porostu, tam zavražděna a tělo schováno. Po prostudování informací k případu jsem ale přesvědčen, že důvod jejího zmizení a možná i vraždy je zcela jinde.
Podle označení budovy, ve které mladá žena pracovala je jasné, že jde o kancelářskou budovu s velínem, která náleží do areálu seřaďovacího nádraží tehdejšího s.p. Kaučuk dnešní Orlen. Shodou okolností mám příbuzného, který pracoval koncem 80 let na seřaďovacím nádraží ve Vršovicích a tak vím, že právě v takové budově na každém seřaďováku probíhají evidence nákladových listů, faktur a další úkony spojené s nákladem.
Pokud se přeneseme do roku 1994, tak se ocitneme v době, kdy jede na plné obrátky kauza LTO. Pro mladší čtenáře jde o obrovské daňové úniky založené na tom, že dovezená motorová nafta je deklarována jako lehký topný olej, který byl bez daní. Po převodu nafty na LTO bylo vše zpět vráceno a LTO se stalo motorovou naftou. Daně ale už nikdo státu nezaplatil.
Podle všeho Naděžda pracovala jako referentka právě na místě, kde k přeměně tekutin docházelo. Nemyslím jen Kralupy, ale i jiná seřaďovací nádraží petrochemického průmyslu. V této souvislosti najímaly tyto LTO mafie tzv. bílé koně, které tyto čachry kryli a později byli téměř vždy zavražděni nebo zmizeli.
Po zjištění místa a náplně práce Naděždy Jechumtálové myslím, že její zmizení není dílem žádného sexuálního maniaka, ale že Naděžda viděla právě do akcí v rámci přeměny nafty na LTO a protože se bála, chtěla z firmy odejít. To by mohlo vysvětlit, proč zmizela svůj poslední den a ještě v úterý 13.12. Prostě dokončila v práci co měla a pak ji LTO mafie zlikvidovala. Dovolím si tvrdit, že plat musela mít v s.p. Kaučuk nadstandartní a těžko mohla jít v okolí Kralup do lepšího. Tuto teorii může potvrzovat i telefonát její babičce, která vnučku bezpečně poznala. Není jediný důvod této ženě nevěřit.
Jako u všech případu zde na webu je každá informace veřejnosti nesmírně důležitá a sebemenší drobnost může pomoci k dopadení pachatele nebo nalezení těla oběti trestného činu.