1997 Záhadné zmizení Aleny Navrátilové
Zveřejněné informace ze strany PČR
Dne 20.1.1998 bylo vyhlášeno pátrání po pohřešované Aleně Navrátilové, narozené 1967. Původně bydlela v Liberci, ale od 29.10.1997 byla na návštěvě se svým dvouletým synem v Rokytnici nad Jizerou.
Dne 2.11.1997 měla telefonní hovor s neznámou osobou. Kolem 18:30 odešla na údajnou schůzku a již se nikdy nevrátila. V době zmizení bylo Aleně Navrátilové 30 let, měla hubenou postavu, hnědé vlasy a hnědé oči.
Téměř neznámé informace k případu
Paní Alena Navrátilová neměla jednoduchý život. Z veřejnosti neznámého důvodu nemohla jako dítě zůstat u vlastních rodičů a když jí bylo 7 let, dostala rodiče náhradní. V dospělosti se vdala, také rozvedla a v roce 1995 se jí narodil syn.
Ve středu 29.10.1997 odjela paní Alena se svým synem na návštěvu do Rokytnice nad Jizerou což je vzdálenost zhruba 50km od Liberce. V neděli 2.11.1997 v čase 18:30 Po telefonátu s neznámým mužem zmizela. Druhého dne zavolal Aleniným náhradním rodičům neznámý muž a ujistil je, že se paní Alena ozve. Do dnešních dnů se tak nestalo.
Existují ale zhruba 2 prakticky neznámé, ale naprosto zásadní informace, které policie veřejnosti nesdělila a v minulosti zazněly v pořadu ČT "Na Stopě".
Výše uvedený popis událostí navozuje dojem, že se paní Alena téměř s jistotou stala obětí násilného trestného činu. Problém je ale v tom, že návštěva v Rokytnici byla u jejích pěstounských rodičů. Další záhadou je fakt, že neznámý volající muž, který do bytu pěstounů volal nejen, že znal číslo, ale také věděl, že Alena Navrátilová je jejich nevlastní dcera.
Co se tedy v Rokytnici stalo a kde paní Alena Navrátilová je?
Vzhledem k průběhu popsaných událostí a zejména tomu, že zmizení ženy bylo ohlášeno na policii až zhruba za 3 měsíce mám pocit, že paní Alena odvezla svého syna k lidem, kterým bezmezně důvěřovala a se kterými mohla být i domluvena. Měla zřejmě psychické problémy nebo zkrátka péči o syna nezvládala. V každém případě zřejmě nechtěla riskovat umístění syna do dětského domova nebo svěření chlapce do péče cizím lidem a tak vymyslela plán svého zmizení. Pokud totiž matka není prohlášena za mrtvou, její dítě nemůže být dáno k adopci. U zmizelé matky pak úřady řeší náhradní péči a jací lidé jsou lepší vychovatelé než ti, kteří jako pěstouni vychovali matku?
Osobně jsem přesvědčen, že paní Alena odjela daleko začít nový život s pocitem, že její syn nemůže být v lepších rukách. Pochopitelně jde jen o mou teorii, ale všechna fakta by takovou verzi podpořila a pevně věřím, že v tomto případu k žádnému zločinu nedošlo.
Pokud ale existují informace, které svědčí o opaku, je nutné je sdělit. Případem se dosud zabývá policejní tým Tempus, který jistě uvítá každý nový poznatek ohledně dávného případu.