BELGIE 1991 Vražda Ingrid Caeckaertové (26)
V rámci evropských neobjasněných zločinů chci čtenáře seznámit se záhadnou vraždou 26 leté dcery místního pekaře Ingrid Caeckaertové, která nese až mysteriózní prvky podobné s českým případem vraždy Evy Manové. Jde o pohřební kytici věnovanou ženě krátce před její smrtí. Nejen, že belgická kriminální policie nenašla jedinou stopu vedoucí k pachateli, ale dodnes není znám ani motiv vraždy. Pokud policisté mluví pravdu, pak žena nebyla přes brutální způsob usmrcení nijak sexuálně zneužita. Belgičané považují tuto vraždu za největší záhadu jejich novodobé kriminalistiky.
Belgie - Heist poblíž Knokke, sobota 16. března 1991. Krásný slunečný den. Kolem poledne zavírá Ingrid Caeckaertová dveře své realitní kanceláře, která se nachází na mořské hrázi Heist-aan-Zee. Hezká blondýnka nejprve navštíví kamarádku, která vlastní butik, aby si vyzvedla nějaké oblečení.
Ingrid obvykle obědvá v domě svých rodičů v Maldegemu. Ale tentokrát ne, protože jim řekla, že musí dokončit nějakou práci. Koupila si tedy sendvič, který měla v úmyslu sníst ve svém bytě na Heldenpleinu. Dorazí tam v čase 12:45. Svědci ji viděli, jak vchází do domu s úsměvem. Pozdravila pár sousedů a vyjela výtahem do sedmého patra.
Její tělo našel zcela náhodně soused na schodišti, mezi šestým a sedmým patrem. Ingrid Caeckaertová byla 62krát bodnuta nožem. V bytě nedošlo k žádné loupeži ani sexuálnímu napadení. Vyšetřovatelé zjišťují, že krevní stopy nepatří jen Ingrid, ale také pachateli zločinu. Mladá žena se bránila a útočníka zranila. A na dveřích bytu je otisk ruky, potřísněný krví. Vyšetřovatelé proto mají jeho DNA profil ze kterého zjišťují, že pachatelem byl muž.
Pachatel vyběhl z domu ven a zanechával 170m dlouhou krvavou stopu. Svědci později vzpomínali, že tam bylo zaparkované malé červené auto, pravděpodobně japonské výroby.
Policie provedla tisíce srovnávacích testů DNA. Například v roce 2010 byl profil DNA z krevní skvrny porovnán s profilem sériového vraha Ronalda Janssena, shoda nenalezena. Podezření na Ingridina přítele byla ze stejných důvodů vyloučeno.
Tajemné květiny
Krátce před vraždou nechal neznámý člověk, dle belgické policie cizinec (podrobnosti neuveřejněny) doručit do kanceláře oběti kytici fialových karafiátů. Gesto od spokojeného zákazníka? Zřejmě ne. „Ingrid nenáviděla karafiáty a nepovažovala fialovou za hezkou barvu; myslela si, že se dává jen mrtvým,“ řekla její matka v roce 2002 v investigativním pořadu VRT „Ooggetuige“. Dotazy u místních květinářství nepřinesly žádné výsledky.
Krátce po její smrti a znovu v letech 1993 a 1999 položila neznámá osoba květiny na její hrob v jejím rodném městě Maldegem. Její rodiče tam pokaždé najdou tři květiny. Minule to byly dvě růže a opět karafiát. Nikdo neví, kdo je tam dal.
Je pachatel tajemným obdivovatelem? Krátce před svou smrtí dostala Ingrid valentýnské přání, které roztrhala. Odesílatel byl ženatý muž, ale ukázalo se, že s vraždou neměl nic společného.
Vyrovnávání účtů v realitním průmyslu?
Měla vražda úplně jiný motiv? Vyrovnávání účtů? „Krátce před svou smrtí se Ingrid svěřila otci, že během večeře slyšela nejrůznější informace o rozsáhlém podvodu v realitním sektoru v Knokke. Údajně byly prodány pozemky, které neexistovaly. To bylo vše, co řekla. Od té doby měla dojem, že je sledována. A pár dní před její smrtí někdo uprostřed noci zazvonil u jejích dveří,“ pokračuje její otec.
„Souviselo to s podvodem? Ingrid vlastnila vlastní realitní kancelář. Nejsme si jisti. Ale je možné, že ji chtěli umlčet,“ dodala její matka.
Ingridini rodiče každopádně i po dlouhých letech stále doufají, že se odhalí pravda o vraždě jejich jediné dcery. „Naučili jsme se s tím žít. Chceme jen vědět, kdo to udělal a proč.“