Kriminalistické pomníky - nevyřešené případy

27. října 1982. V areálu motolské nemocnice, kde probíhala rekonstrukce a výstavba nových budov se našlo v oblasti skládky lidské tělo.  Torzo zaházené věcmi na místě leželo podle ohledání asi tři týdny až měsíc. Tělo nalezl jeden z dělníků. 

Po příjezdu výjezdové skupiny městské správy SNB, které velel legendární Jiří Markovič, bylo zpod hromady starých dveří vyproštěno mužské tělo bez hlavy oddělené u třetího krčního obratle. Hlava v místě nálezu těla nalezena nebyla. Tělo bez dokladů, totožnost neznámá. 

Policisté začali intenzivně prohledávat okolí, odebrali otisky prstů nálezci těla. Následná prohlídka areálu nemocnice nepřinesla žádný úspěch. Kriminalisté soustředili svou pozornost na ubytovnu Armabetonu, kde bydlela většina pracujících na stavbě nových bloků nemocnice. Žádné stopy se najít nepovedlo.

Při pitvě oběti byly sejmuty otisky prstů, které vedly ke ztotožnění mrtvého. Byl jím František Zapletal, narozen roku 1911, trvalým bydlištěm v Praze.

Sousedé v bydlišti mrtvého uvedli, že  viděli Zapletala naposledy devět dní před nálezem jeho těla.
Při prohlídce jeho bytu policisté zjistili, že byt byl prohledán, ale nebyl vypáčen zámek, pachatel tedy musel mít klíč. Ze Zapletalova bytu se ztratilo několik set tisíc korun, což na tu dobu byly skutečně velké peníze.

Šetřením zjištěno, že poškozený Zapletal  byl vekslákem, pohybujícím se v tehdy známém hotelu Alcron. Další důležité zjištění je přivedlo k Zapletalově minulosti. V roce 1948 byl totiž odsouzen za kolaboraci do pracovního tábora v Jáchymově. Jeho proviněním mělo být členství v kolaborantské organizaci Vlajka, do které vstoupil na konci války. 

Policisté se tedy logicky soustředili na hotel Alcron a členy zdejšího podsvětí i běžné zaměstnance. Jejich vytěžením získali informace o dvou mužích. Jednalo se o Jana K. a Miloslava K. Šlo také o veksláky, kteří mrtvého Zapletala znali a dokonce s ním byl Miloslav K. ve výkonu trestu v Jáchymově. Tam Miloslav K. plánoval s ostatními spoluvězni hromadný útěk do zahraničí. Někdo je ale udal a K. jako vůdce tohoto plánu odsoudili k trestu smrti, který pak zmírnili na 25 let kriminálu. A tím udavačem byl právě Zapletal. Motivem vraždy by tedy mohla být mimo loupeže i msta. 

Při výslechu oba muži zapírali a v určitý moment dokonce přestali vypovídat. Nakonec byl jako pachatel vytipován Miloslav K., zatímco pachové stopy druhého byly nalezeny v bytě Zapletala. Kriminalistům se však stále nedařilo oba muže usvědčit z důvodu absence přímého důkazu. V roce 1988 se oba podezřelí podrobili vyšetření na detektoru lži, v klíčových otázkách lhali, museli tedy něco o vraždě Zapletala vědět. Několikrát byl také prohledán areál nemocnice Motol, bez výsledku. Hlava Zapletala se nikdy nenašla.
Policisté získali řadu závažných poznatků o ustanovených osobách. Oba muži při výslechu tvrdili, že se neznají, v kriminále se nikdy nepotkali. Popírali, že se scházeli v polích za Prahou, o čemž přitom policisté věděli. Pohybovali se spolu i v lesním porostu poblíž jedné okresní nemocnice. Existovalo podezření, že tam někde je ukrytá uříznutá Zapletalova hlava. "Určitě si v tom lese kontrolovali, jestli byla hlava nalezena. Chvíli se zdrželi, pak z lesa vyšli a od té doby se už nikdy nesetkali" uvedl kriminalista. 

Jak už to v kriminalistice bývá, hranice mezi objasněným zločinem a pomníkem je velmi malá. Policii se nepodařilo získat přímý důkaz proti podezřelým a případ tak zůstal i přes obrovské množství provedené práce do dnešních dnů neobjasněný. "Oba podezřelí měli odsezeno přes dvacet let kriminálu a po propuštění neměli snadný život. Jeden si nadělal ohromné dluhy, které krátce po smrti Zapletala všechny splatil, a druhý si mimo Prahu postavil baráky a také si nežil špatně", sdělil v minulosti tisku bývalý elitní pražský kriminalista.