Jdi na obsah Jdi na menu

SRN 1997 - vražda důchodců z Nizozemska

Čtenářům, které zajímají neobjasněné kriminální případy i z jiných zemích než Česka předkládám dvojnásobnou brutální vraždu holandských důchodců, provedenou dosud neznámým pachatelem v roce 1997 v sousedním Německu. Ačkoliv se vražda jeví jako loupežná, vrah po zastřelení manželů realizoval ještě podříznutí krku u obou obětí a naprosto neskutečně a nepochopitelně se jeví jeho cesta z místa činu obytným vozem obětí společně s oběma mrtvolami a po vyjetí nafty v obytném Mercedesu si vrah vzal taxi do 300km vzdáleného Norimberku, kde řádně zaplatil a téměř okamžitě se nechal opět odvézt na místo činu v bavorských Alpách, kde opět zaplatil ukradenými penězi a zmizel v lese. Pokud se s tímto německým případem seznámíte, jistě nebudete litovat ztraceného času při čtení. Jde o jeden z nejzáhadnějších a nejnepochopitelnějších kriminálních činů v novodobé historii Německa. Pro nás je zajímavé, že vražedná zbraň pistole Tokarev TT33 ukazuje zřejmě na pachatele z východní Evropy, tedy teoreticky může být vrah i z Česka. 


Nizozemští důchodci na prázdninové cestě do bavorských Alp

 

Manželé v důchodu Truus (61) a Harry Langendonkovi (63) z Deldenu v Nizozemsku rádi cestovali, zejména se svým obytným vozem Mercedes Benz "James Cook". Jen několik let před tragickými událostmi vedl Harry společnost, která mimo jiné obchodovala s brzdami pro nákladní automobily. Pár měl tři dospělé dcery.
Byli popisováni jako skromní lidé, kteří vždy tedy trávili noc s obytným vozem v různých kempech. 
 
V létě chtěli Langendonkovi vzít svůj obytný vůz na výlet po německé Alpské silnici, protože se v holandském cestovatelském časopise dočetli, že je to "úchvatné". Konečným cílem byla oblast Německa Berchtesgadener Land.

Dle poznatků potvrzených i policií neměli manželé v obytném voze žádné zvláštní cennosti, snad kromě houslí, jejichž hodnotu chtěli odhadnout ve známém houslařském městě Mittenwald. Navzdory rozsáhlému policejnímu pátrání si však nikdo v Mittenwaldu nemohl vzpomenout, že by se Langendonkovi v místě objevili.
Cestovatelé ale měli větší cestovní fond s hotovostí v různých měnách. Měli s sebou také nějaké drobnější šperky, které byly později nalezeny v obytném voze a které vrah neodcizil.


Časový snímek pohybu nizozemských cestovatelů

 

  • čtvrtek 29.5.1997 vyjíždějí z města Deldenu v Nizozemsku
  • pátek 30.5.1997 zastavují v kempu v Badenweileru u Freiburgu
  • sobota 31.5. manželé přijíždějí k Bodamskému jezeru. Mezi sobotou 31.5. a pátkem 6.6. byly pořízeny fotografie na Oberjochu u Bad Hindelangu, před Neuschwansteinem a před zámkem Linderhof u Oberammergau.
  • čtvrtek 5.6. Pobyt u jezera Walchensee. Na fotce je zachycen Harry Langendonk při koupání, počasí velmi pěkné. 
  • pátek 6.6.1997 pobyt u Chiemsee, mezi 9. a 11. hodinou byli viděni v Prienu u mola do Herrenchiemsee, ve fotoaparátu se dochovala i fotografie zámeckého parku 
  • 7.6.1997 kritický den dvojnásobné vraždy. Zatímco Langendonkovi se museli spokojit s poměrně smíšeným počasím v celém týdnu pobytu, bylo v tento den jasno a teploty mezi 25-30 stupni.
  • 7.6.1997 čas do 12:00 - manželé strávili dopoledne ve vesnici Übersee. Servírka v hostinci Schlossberg v Marquartsteinu uvedla, že pohostila holandský pár v době oběda, on si objednal párky, ona pouze černý čaj. Langendonovi koupili pivní sklenici s potiskem hostince. Servírka také uvedla, že se jí ptali na cestu do Reit im Winkl. Neměli doprovod. Ve skutečnosti však nejeli do Reit im Winkl, ale do Siegsdorfu. 
  • 7.6.1997 čas 14:30 - z telefonní budky na Bahnhofsstraße volají své dceři do Nizozemska. Řekli, že byli v Rosenheimu a nyní jsou na cestě na "houslovou výstavu" u jezera Chiemsee. V Siegsdorfu tankují a kupují u pokladny dvě zmrzliny, i zde jsou bez doprovodu. Poté museli bez dalšího zdržování jet směrem na Litzlwalchen.
  • 7.6.1997 čas cca 14:45 - manželé byli spatřeni, jak parkují před obchodem Litzlwalchener Hölzl 
  • 7.6.1997 čas po cca 14:45 - Ze silnice B304 odbočuje na západ polní cesta, do které zřejmě vjeli. Cesta je náročná při příjezdu z jihu, dobře viditelná ze severu. Asi 100 metrů od hlavní silnice zaparkovali svůj obytný vůz. Postavili kempingový stůl a kempingové židle a zřejmě si dali delší přestávku. Místo odpočinku je zcela nevýrazné, není zde žádný zvláštní výhled. Místo však v tuto denní dobu alespoň nabízelo stín. Asi 300 metrů odtud je letecký kemp pro modeláře, kde se několik lidí tuto sobotu také věnovalo svému koníčku. 
  • 7.6.1997 čas 15:00 - Letečtí modeláři poskytli informaci, že obytný vůz byl na uvedeném místě v 15:00 a že kempingové židle byly připraveny. Kromě toho bylo uvedeno, že kolem obytného vozu se pohybovaly 2-4 osoby a občas se procházely sem a tam.  Krátce o okolí: V Litzlwalchener Hölzl je malá vyvýšenina (ale bez výhledu). Les sám o sobě nelze popsat jako zvlášť krásný: přímo za Langendonovými stály vysoké stromy, ale bez podrostu. Některé části lesa byly v té době vykáceny (ale od té doby byly znovu zalesněny). Uvnitř Hölzlu se nachází malá štěrkovna (vede k ní stezka, na jejímž okraji manželé tábořili). Na okraji Hölzlu se nachází také skládka, která byla v té době právě opuštěná a určená k renaturaci. 
  • 7.6.1997 čas 18:00 - kritický čas dvojnásobné vraždy. Několik svědků na letišti a v sousedních městech Litzlwalchen a Biebing slyšelo výstřely, ale nikdo nic neviděl. Místo činu není z Litzlwalchenu vidět a lidé na letišti také nic neviděli, protože vražda se zřejmě odehrála za mobilním domem. Pachatel na manželé střílel z okraje lesa, o čemž svědčí několik nábojnic, které zde byly nalezeny. Svědkyně z Litzlwalchenu uvedla, že nejprve slyšela výstřel, pak ženský křik, další hlasy a pak 6-7 výstřelů v rychlém sledu. Další svědek si vzpomněl na silný hlas před výstřely, který připomínal. Harry Langendonk se pravděpodobně pokusil bránit nohou stolu, kterou měl z bezpečnostních důvodů u sebe. Tato noha stolu nepatří ke kempingovému stolu, byla později nalezena na místě činu. Harry Langendonk byl střelen dvakrát do hlavy, Truus Langendonková do hrudi. Ačkoli byl Harry Langendonk téměř jistě již mrtvý, pachatel poté podřízl hrdla oběma obětem. Vrah použil Tokarev TT33 - běžný model ve východní Evropě. Žádný svědek nic neviděl, nikdo nezalarmoval policii. 
  • 7.6.1997 čas 20:00 - Obytný vůz se dal překvapivě na odjezd. Tento je potvrzen, neboť pachatel ve 20 hodin málem způsobil nehodu při výjezdu z polní cesty na hlavní silnici. Naložil mrtvoly do mobilního domu, stejně jako kempingový nábytek. Na místě činu však zůstala noha stolu a sluneční brýle Truus Langendonkové. Zůstala tam i palubní pomůcka, kterou však pachatel odnesl do lesa (čas nejasný). Vyšetřovatelé později našli také projektily a nábojnice.
  • 7.6.1997 čas po 20:00 - obytný vůz opustil Litzlwalchen
  • 7.6.1997 čas 20:00-00:00 - pachatel (nebo osoba podílející se na zločinu) opouští dálnici A9 v obytném voze, pravděpodobně na křižovatce Norimberk-Fischbach. V nádrži mu zbylo jen asi 3 litry nafty. S největší pravděpodobností míří nejprve po Regenburger Straße směrem do centra Norimberku a poté se vydá jihozápadním směrem po Löwenberger Straße Asi po 1 km odbočuje opět doleva na Oelser Straße (tehdy St2401) ven z města směrem na Feucht. Obytný vůz zaparkuje na parkovišti pro turisty, které je ze státní silnice viditelné jen částečně. Toto turistické parkoviště dnes již neexistuje, nyní je zde odbočka na Richard-Hesse-Straße. Bývalé parkoviště pro pěší turisty, zvané "Moserbrücke", nemělo v noci příliš dobrou pověst, občas zde prý nabízely své služby prostitutky.
  • 8.6.1997 čas cca 0:00 - Svědci tvrdí, že obytný vůz viděli asi 1 hodinu před požárem na parkovišti pro turisty.
  • 8.6.1997 čas cca 0:40 -  Osoba zapojená do zločinu zapálí mobilní dům s těly v něm. Použije plynovou láhev, kterou najde v autě, omotá kolem ventilu látku a vše zapálí.
  • 8.6.1997 čas 0:50 - Kolemjdoucí svědci vidí požár, upozorní hasiče, kteří zřejmě dorazí brzy poté, protože osoba zapojená do zločinu je vyděšena sirénami na své únikové cestě po St2401 směrem na Altenfurt. Tak policie vysvětluje, proč se v lese zbavuje několika kradených věcí: peněženek s obsahem DM a holandských guldenů, řidičských průkazů a pasů Langendonkových, tašky Langendonkových, pouzdra na brýle, zápisníku obětí, jejich fotoaparátu (různé zdroje). Vyjme film z fotoaparátu, aby ho zničil. Předměty "postupně" vyhazuje, pravděpodobně některé stále na západní straně silnice, protože policie byla schopna určit - pravděpodobně s pomocí této "stopy" - kde přešel silnici St2401, a to ve výšce tenisového kurtu. Cesta do centra města trvá poměrně dlouho, což je obvykle za 30 minut. Pravděpodobně proto, že se znovu a znovu snažil skrývat.
  • 8.6.1997 čas cca 2:00 - pachatel volá taxík z telefonní budky v Löwenberger Straße v Altenfurtu 
  • 8.6.1997 čas 2:10 - Cestující nastoupí do taxíku, chce zaplatit francouzskými franky nebo kreditní kartou, taxikář nakonec přijme franky . Taxikář si zpočátku myslí, že je jakýmsi obchodníkem, kvůli svému oblečení. Má na sobě tmavé, možná hnědé sako, košili a kravatu. Když však nastoupí, všimne si pasažérova nepříjemného zápachu potu, mastných vlasů a špinavých rukou.  Mluvil s rakouským nebo jihobavorským přízvukem. Tento popis je z velké části potvrzen druhým taxikářem.
  • 8.6.1997 čas cca 2:30 - Příjezd na hlavní nádraží v Norimberku (hlavní vchod). Cestující si u taxikáře vymění dalších 100 franků na 30 DM. Osoba zapojená do zločinu přejde norimberské hlavní nádraží a opustí ho jižním východem, kde se dostane na další stanoviště taxíků.
  • 8.6.1997 čas asi 2:45 -Pachatel nastoupí do druhého taxíku. Taxikáři vypráví o různých destinacích jeden po druhém: Nejprve chtěl jet buď na mnichovské hlavní nádraží, na mnichovské letiště nebo na mnichovské Nordostbahnhof, které ani neexistuje. V průběhu cesty změnil své přání jet do Marquartsteinu. Vzhledem k tomu, že cestující tvrdí, že vždy pouze jezdí vlakem a nevyzná se v autě, jede taxikář cestou na dálniční odpočívadlo Holledau pro mapu, ze které je dokonce videozáznam (pachatel však nevystoupí a na zadním sedadle ho nelze poznat). V Chiemgau cestující opět změní svůj cíl. Již na cestě do Marquartsteinu se jednou ptá řidiče na čas. Když se dozví čas, nasměruje taxikáře, který je s touto oblastí očividně velmi dobře obeznámen, přes Traunstein přímo na místo činu. Taxikář popisuje cestujícího jako poněkud nepříjemného a nepříliš upovídaného. V hypnóze si později myslel, že si pamatuje, že host mluvil mimo jiné o Berlínském symfonickém orchestru. Hypnotizér však nepovažuje řidiče za velmi spolehlivý subjekt pro testování hypnózy. Cestující taxi také řekl, že na nádraží zmeškal svou přítelkyni, a proto musel cestovat taxíkem. Podle taxikáře si cestující po celou dobu cesty sundal bundu a přehodil si ji přes nohy. Řidič má podezření, že pod ním mohl něco ukrýt, možná vražednou zbraň.
  • 8.6.1997 čas asi 5:00 - Pachatel vystupuje kolem páté hodiny ráno na silnici B304 u osamělé autobusové zastávky, jen dobrých 100 metrů od místa činu. Cestující bez váhání zaplatí dohodnuté jízdné v přepočtu 500 DM v šilinkách (z toho 30 DM je ve skutečnosti v DM, přesně tuto částku si předtím vyměnil za franky u prvního taxikáře) a pak rychle zmizí v lese. 


Aktuální vyšetřování


Oddělení kriminálního vyšetřování Traunstein na případu stále pracuje. V roce 2017 bylo vyšetřování "odloženého případu" obnoveno a byl také natočen televizní dokument. Po odvysílání se objevilo přes 140 nových tipů od obyvatel, se kterými se policie postupně propracovává.

"Neznali jsme asi třetinu všech jmen, která informátoři zmínili, a vyšetřování těchto lidí probíhá tak dobře, že se brzy navštíví řada lidí, takže si můžeme ověřit jejich alibi. Podle Stampfla může vyšetřování trvat velmi dlouho, ale podle něj to stojí za to." 

Mnoho stop bylo zničeno ohněm, ale fragmenty DNA mohly být stále zajištěny. S pomocí nejmodernějších analytických technik je dnes, na rozdíl od doby před 20 lety, šance tyto fragmenty vyhodnotit. 


Popis podezřelého dle popisu obou taxikářů

Výška: 1,80-1,85 m
Postava: štíhlá
Věk: v té době asi 30
Barva vlasů: blond až tmavě blond

portret-vraha-langendonkovych.jpg

Vlastní analýza případu vraždy holandských cestovatelů


Ačkoliv se případ vraždy dvou nizozemských důchodců z roku 1997 jeví na první pohled jako vražda loupežná, zcela jistě tomu tak není a případ vykazuje některé zcela nepochopitelné skutečnosti. 
Jeden z nejlepších německých policejních analytiků Alexander Horn připouští, že za mnoho let nedokázal pochopit vraha a celé jeho jednání. Tento odborník v rozhovoru uvedl, že v podstatě nedokázal pachatele tohoto činu do dnešních dnů vyprofilovat. 

Z behaviorální hlediska je jednání pachatele prakticky jistě sadistickou vraždou zaměřenou proti člověku s prvotním účelem vraždit. Množství projektilů, které vrah na oběti vypálil a zejména podříznutí hrdel obou obětí svědčí jednoznačně o kategorii pachatele - homicidálního sadisty.

Tuto teorii jednoznačně potvrzuje fakt, že pachatel při útěku peníze i vyhazoval a nebo platil nákladné cestování vozidlem taxi na stovky kilometrů dlouhé trase. O finanční zisk mu v první řadě nešlo. 

Nejzávažnější poznatek ohledně osoby vraha ale plyne z jeho jednání po vraždě. Nejen, že na místě činu vytrval 2 hodiny i když věděl, že střelbu muselo slyšet okolí. Pachatel naložil lidské mrtvoly do karavanu a odjel s nimi na 300km vzdálenou cestu. To znamená, že pachatel neměl žádný problém s manipulací a přítomností mrtvol ve voze, který řídil. 

Z tohoto důvodu považuji za prakticky jisté, že pachatel nevraždil poprvé a že šlo o několikanásobného sériového vraha, který pravděpodobně v dřívějších případech vraždil nožem a střelnou zbraň použil jako inovativní prvek nebo krycí manévr z pohledu modus operandi. 

Jednání pachatele dále vykazuje vliv drog na jeho osobu v kritickém čase vraždy a po provedení činu. Nepředstavitelné riziko, kterému se vystavil cestou z Alp do města Norimberk při zřejmě špatné jízdě karavanem s dvěma mrtvolami na palubě je normálním člověkem nepochopitelné. 

Případ je i dnes ze strany německé policie intenzivně vyšetřován. Dle mého názoru může být objasněn pouze v případě, že bude spojen s jinými zločiny z minulosti.